Finsko z pohledu budoucích pedagogů. Zážitek, který mění úhel pohledu.

Možná jste už slyšeli o tom, že ve Finsku jsou školy úplně jiné než u nás. Možná vás láká studium v zahraničí, ale nevíte, jestli je to pro vás. A možná právě přemýšlíte, jak spojit cestování, pedagogiku a osobní rozvoj. Pak pro vás máme tip, který rozhodně stojí za to – výjezd do Finska v rámci projektu UčiTUL a spolupráce naší fakulty s partnerskou školou!

Finsko nás přivítalo nejen dechberoucí přírodou, ale především nesmírně přívětivou komunitou – ať už to byli vstřícní učitelé, nebo místní obyvatelé. Učitelé byli velmi srdeční, aktivně se s námi chtěli seznámit a po celou dobu se nám věnovali. Připravili pro nás skvělý společný program s různorodými zábavnými aktivitami, které zakončili krásným setkáním s občerstvením – vznikla tak příležitost nejen k neformálnímu sdílení, ale i k upřímnému a pohodovému trávení času, na který budeme dlouho vzpomínat.

Výuka byla inspirativní především v tom, jak velký důraz se ve finských školách klade na samostatnost žáků. Děti jsou vedeny k tomu, aby si uměly rozvrhnout práci a zvládaly úkoly bez neustálého vedení. Zaujalo nás také to, kolik prostoru tu dostávají praktické a manuální činnosti – ať už jde o práci se dřevem, vaření nebo šití. Vybavení k těmto aktivitám je často velmi kvalitní, což žákům umožňuje učit se v podmínkách, které podporují jejich tvořivost a zodpovědnost.

Ve volném čase jsme poznávali jak hlavní město Helsinky, tak malebné finské vesnice, a často jsme se nestačili divit rozdílům i podobnostem mezi našimi kulturami. Prostor byl i na osobní volno, akce s učiteli a seznámení se se studenty z jiných ročníků, což výjezdu dodalo příjemně neformální atmosféru. Navíc jsme měli možnost procvičit si angličtinu a zároveň se poprvé setkat s finským jazykem – zcela odlišným a velmi zajímavým.

Jedním z největších přínosů výjezdu ale byla možnost zamyslet se nad tím, jak různé přístupy ke vzdělávání fungují. Finské děti působí klidněji, jsou velmi samostatné a vděčné. U těch českých jsme si ale znovu uvědomili, jaký mají zápal, nadšení a chuť se zapojit. Jsou živější, ale také plné energie, kterou lze dobře nasměrovat – a to je krásná výzva pro každého budoucího učitele. Člověk si uvědomí, na co je zvyklý, co by šlo změnit, ale hlavně, jakou hodnotu má to, že naše děti umějí projevit radost, nadšení i nesouhlas. Právě ta autentičnost a živost jim dává obrovský potenciál, který je dobré rozvíjet, ne tlumit.

A pak je tu zážitek, na který jen tak nezapomeneme – sauna u jezera. Po důkladném zahřátí v dřevem vytápěné sauně skočíte do studené vody, která vás probere jako nic jiného. Celý zážitek umocňuje finské léto, kdy se slunce kloní k obzoru neuvěřitelně pomalu a západ trvá celé hodiny. Ten dlouhý soumrak vytváří zvláštní klid – svět kolem se jakoby na chvíli zpomalí a člověk má pocit, že všechny starosti odplouvají s jemnými vlnkami jezera. Je to ten druh ticha a uvolnění, který si v sobě nesete ještě dlouho po návratu.

Pokud tedy hledáte cestu, jak si rozšířit obzory, získat praktickou inspiraci pro svou budoucí profesi a zároveň zažít něco výjimečného – finský výjezd rozhodně doporučujeme. Není to jen o škole, je to o pohledu na svět, který se vám už nikdy nezúží na jednu třídu.

KIITOS SUOMI!

Sepsaly Michaela Vojtíšková, Simona Burešová a Lucie Flanderková, studentky oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ.