Univerzita v Miláně propojila šest zemí a evropských univerzit při BIP ERASMUS programu. Technická univerzita byla při tom.

Proč ve výuce podporovali učitelé ve 20.století činnostní vzdělávání? Proč škola rozvíjí žáky ke svobodě a zároveň je v nemalé míře často disciplinuje? Proč usilovali učitelky a učitelé v meziválečném období, aby škola byla místem zdraví a „hygieny“, zdravého učení, zdravého vývoje a rovněž sociální podpory? Jak prostor školy, třídy, ale i venkovního prostředí určuje cíle vzdělávání? Nejen na tyto otázky hledali odpovědi studentky a studenti pedagogických oborů v rámci mezinárodní projektu ERASMUS BIP na Cattolica Universita v Miláně. Společně s Technickou univerzitou v Liberci, Humboldtovou univerzitou v Berlíně, Univerzitou v Portu, Universidad Complutense de Madrid a Kodaň-Aarhus University v Dánsku řešili studentky a studentky a studenti učitelství pro 1. stupeň základní školy a doktorského programu transnacionální perspektivou téma Prostor a tělesnost jako kulturně pedagogický fenomén. Vedle online programu proběhlého v dubnu 2025 se na Katolické univerzitě v Miláně setkali zástupci šesti univerzit „na místě“ v prvním květnovém týdnu. Nabytý studijně odborný program, ale i kulturně doprovodný program nabídl zažít Miláno a severní Itálii v jarním počasí, přátelské atmosféře a v komparaci různých odborných pohledů.

„ERASMUS BIP program je ideální možností propojení studentek a studenů z několika zemí a univerzit, aby se na jedno téma podívali z různých kulturních perspektiv a nadnárodního pohledu“, sdělují za Technickou univerzitu Dana Kasperová, Veronika Bačová a Tomáš Kasper a dodávají: „doufáme, že se tento cíl podařilo naplnit a studentky a studenti nahlédli širší kulturní a společensko-sociální souvislosti vzdělávání, které mnohdy za aktuálními problémy nejsou tolik vidět. Jejich pochopení je ale pro učitelskou profesi velmi důležité.“ Program odborně a studijně „posunul“ i účastníky projektu, jak sděluje doktorand Matyáš Fízek: „Odborně a metodologicky se člověk naučí dívat na témata z různých perspektiv, a to je pro vlastní doktorský výzkum velmi podstatné.“ Podobně za magisterské učitelské obory sdělila Denisa Simaku: „Program byl zajímavý, i když dlouhé bloky jednotlivých modulů byly náročné na pozornost, jazykové i obsahové porozumění, ale pobyt se vyplatil. Mnoho nových zkušeností, které ve studiu i v učitelské praxi využiji.“

Celý program tak nejen prohloubil odborné znalosti účastníků, ale také podpořil schopnost pedagogicky reflektovat vzdělávací prostředí jako kulturně formující prostor. Ukázal, že výuka není pouze přenosem informací, ale součástí širšího společenského a historického kontextu, ve kterém se utváří hodnoty, vztahy i samotné pojetí vzdělávání.